Perceived usefulness (PU) is one of the most important determinants for the acceptance of technologies as it strongly influences both the intention to use and the actual use of the technology. As large language models (LLMs), such as ChatGPT, are increasingly used in higher education, it is important to understand what factors influence students’ perceptions of the usefulness of LLMs for academic learning. Based on the Technology Acceptance Model (TAM), this study investigated the role of relevance to academic learning, perceived enjoyment, and perceived ease of use (PEOU) on students’ perceptions of the usefulness of LLMs. The study involved 102 students from a Croatian university. The data were analyzed using Spearman correlation and multivariate regression analysis. The correlation analysis showed that all three factors had a statistically significant positive correlation with the perceived usefulness of LLMs. However, the regression analysis showed that only relevance to academic learning and perceived enjoyment of using LLMs for learning were significant positive predictors, while perceived ease of use played a minor role. Together, these two variables explained 71.8% of the variance in students’ perceptions of the usefulness of LLMs. The results emphasize the importance of identifying the factors that shape students’ perceptions of the usefulness of LLMs as they are an important predictor of intention to use the technology. The findings suggest that there is a need to develop LLM-based tools that are pedagogically relevant and engaging for students and that can serve as guidelines for their successful integration into higher education.

Tato studie představuje srovnávací analýzu využívání umělé inteligence (AI) mezi vysokoškolskými studenty v České republice a Polsku. Cílem výzkumu je porovnat, jak čeští a polští studenti využívají AI jak v akademickém, tak v osobním životě.

Výzkum byl realizován kvantitativní metodou prostřednictvím strukturovaného dotazníku (25 uzavřených otázek), který byl distribuován na čtyřech univerzitách v obou zemích (n = 239; Česko: 109, Polsko: 130) v květnu a červnu 2025. Analýza dat byla provedena pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti.

Výsledky ukazují, že AI se již stala běžnou součástí studijního života studentů obou zemí. Většina respondentů uvedla, že AI používá pravidelně, přičemž polští studenti vykazují mírně vyšší frekvenci využívání než čeští. Studenti nejčastěji používají AI k vyhledávání informací, tvorbě prezentací, psaní seminárních či diplomových prací, překladu, kontrole gramatiky a porozumění složitým tématům. Vnímají AI jako užitečný nástroj pro svou profesní praxi a většina z nich vyjadřuje zájem o další vzdělávání v této oblasti. Zároveň si uvědomují rizika spojená s používáním AI – zejména etická a informační rizika – a ve většině případů ověřují výsledky získané pomocí AI prostřednictvím dalších zdrojů.

Výzkum rovněž odhalil rozdíly mezi studenty obou zemí – například ve frekvenci využívání AI v praktickém vyučování, v úrovni informovanosti nebo v postoji k používání AI (například pocit viny). Závěry studie zdůrazňují potřebu systematické integrace AI do vzdělávání, včetně výuky o rizicích a podpory rozvoje digitálních kompetencí studentů v mezinárodním kontextu.

In an era of constant digital multitasking, Generation Z learners struggle to maintain attention and memory during study and lecture-based learning. Although heavy social media use and technology-driven distractions are linked to poorer academic outcomes, emerging evidence suggests that low-cognitive-load digital activities – such as casual games, electronic fidgets, and brief micro-breaks – may help sustain engagement. This scoping review maps research published between 2010 and 2025 on digital micro-breaks, fidgeting tools, and other low-demand activities in learning and work contexts. Following PRISMA-ScR guidelines, 33 studies across 31 articles were identified through database searching and citation chaining. Evidence shows that short, low-effort, volitional activities can restore attentional resources, reduce fatigue, and improve affect without harming concurrent task performance, especially when compared with more demanding or externally imposed digital interruptions. Micro-break and recovery studies highlight the benefits of brief restorative activities, while research on digital fidgets points to the self-regulatory value of rhythmic, repetitive interactions. Broader work on parallel digital activity emphasises that timing, context, and volition critically shape outcomes. Overall, findings suggest that purposefully designed low-cognitive-load games or tools may act as attentional supports, helping learners resist more disruptive cyberloafing. However, the literature remains fragmented, with inconsistent results for memory and limited research directly focused on educational settings. Future work should trial experimental prototypes of “mindless” mobile games for Gen Z learners, examining task type, timing, and individual differences to determine whether such interventions can enhance learning while mitigating distraction.

In the rapidly evolving field of education, e-learning has become an essential tool for sharing knowledge and skills. However, the success of e-learning solutions mainly depends on how effectively they meet users’ needs and expectations. Designing the User Experience (UX) is a crucial aspect of developing e-learning products. To incorporate UX strategies into projects, clear understanding and communication are vital among Instructional Designers (IDs), stakeholders, and Subject Matter Experts (SMEs). This article explores this relationship, focusing on the connection between UX and Instructional Design (ID) in e-learning projects. By examining the principles and practices that create effective UX in ID, we aim to recommend strategies that boost learner engagement, satisfaction, and overall educational outcomes. Through detailed analysis of current trends, case studies, and expert insights, a tool has been developed to help interpret UX elements during e-learning project development. The goal of this article is to create a roadmap for educators, designers, and developers committed to producing impactful, user-centered e-learning experiences. Additionally, it seeks to develop and validate a tool to assess Instructional Designers’ approach to stakeholder discussions when beginning an e-learning project. It also aims to propose a model to evaluate how much project planning emphasizes UX design.

Článek představuje případovou studii vzdělávacího projektu vyvinutého v prostředí vizuálního programování Scratch, v jehož rámci studentka vytvořila simulaci šíření viru v samoobsluze během distanční výuky v období pandemie COVID-19. Projekt je příkladem konstrukcionistického učení prostřednictvím tvorby digitálního artefaktu, který propojuje rozvoj digitálních, výpočetních a občanských kompetencí. Byl použit kvalitativní přístup ve formě případové studie, zahrnující analýzu artefaktu (programového kódu), soutěžní dokumentace a retrospektivního polostrukturovaného rozhovoru s autorkou projektu.
Výsledky ukazují, že tvorba simulace v jednoduchém programovacím prostředí podporovala rozvoj výpočetního myšlení, seberegulovaného učení a reflexe nad sociálními aspekty pandemie. Projekt umožnil studentce nejen experimentovat s modelováním epidemiologických jevů, ale také rozvíjet smysl pro odpovědnost a občanské uvědomění prostřednictvím analýzy důsledků lidského chování ve veřejném prostoru.
Studie nabízí doporučení pro širší využití konstrukcionistických projektových metod ve vzdáleném a hybridním vzdělávání a pro začlenění sociálních simulací do učebních osnov informatiky a občanské výchovy. Hlavním omezením studie je její jedinečný charakter, který vyžaduje další srovnávací výzkumy v různých vzdělávacích a kulturních kontextech. Doporučují se rovněž dlouhodobé studie zaměřené na trvalé účinky žákovských projektů a roli reflexe po simulacích (debriefing). Zjištění potvrzují, že i jednoduché technologie založené na myšlence „učení se prostřednictvím tvorby“ mohou být účinným nástrojem rozvoje klíčových kompetencí 21. století v prostředí e-learningu.

Integrating technology-enhanced resources and activities into university curricula necessitates a restructuring of teaching programmes. To achieve a synergistic effect, conventional methods should be replaced with active learning approaches that provide students with innovative, engaging, and collaborative ways of building knowledge suited to contemporary society. Virtual reality (VR) is among the technological innovations expected to transform education into interactive and immersive learning environments. This paper investigates whether integrating VR into university courses can, in students’ opinions, increase their interest in a deeper understanding of complex phenomena, and whether it may translate into greater engagement and improved achievement of learning outcomes. The challenges of implementing such instructional design are examined through an analysis of survey responses from bachelor’s and master’s students at Gdańsk University of Technology (Gdańsk Tech), collected in June and July 2025.

V důsledku globalizace nyní evropské univerzity přitahují studenty z celého světa a obohacují kampusovou komunitu o jejich odlišné zázemí a perspektivy. Často však čelí výzvám v oblasti zapojení a pohody kvůli jazykovým překážkám, kulturnímu nesouladu a sociální izolaci. Nové trendy inovativních nástrojů, imerzivních technologií, jako je AR a VR, se objevily, aby se těmto problémům vypořádaly. Imerzivní technologie mají potenciál zlepšit studijní zkušenosti, usnadnit kulturně a jazykově inkluzivnější výuku a ovlivnit motivaci, zapojení a celkové zdraví zahraničních studentů. Tato teoretická studie se těmito tématy zabývá a poskytuje teoretický aspekt této oblasti. Článek analyzuje současnou literaturu tematicky v evropském kontextu, se zvláštním zaměřením na Itálii, a čerpá ze sociokulturní teorie, teorie kognitivní zátěže a teorie sebeurčení. Dále zdůrazňuje důležité obtíže a řešení pro používání imerzivních technologií v multikulturních učebnách. Výsledky ukazují, že pokud jsou vytvořeny s ohledem na inkluzivitu, mají AR/VR prostory schopnost revolucionizovat univerzity tím, že podporují psychologickou bezpečnost, interkulturní kompetence a hluboké učení.

The 17th edition of the International Scientific Conference, “Theoretical and Practical Aspects of Distance learning” DLCC2025 (www.dlcc.us.edu.pl) was held under the theme “E-learning & Interactive Learning. Generative Artificial Intelligence (GAI), Gamification and Immersive Technologies (AR/VR) in Educational Practice and Research” on October 15th and 16th, 2025, at the University of Silesia in Katowice. It was organised by the Faculty of Arts and Educational Sciences in Cieszyn, Faculty of Social Sciences, the Faculty of Computer Science and Materials Sciences in Sosnowiec, the Institute of Pedagogy, and Institute of Computer Science, University of Silesia in Katowice, Poland.