https://doi.org/10.31261/PLS.2020.10.01.10
Práce je pokusem popsat některé aspekty vlivu jež v dyskursu literárnědnem (i překladatelském) maji některe nové koncepty (vedle již zavedených: literatura starověká, literatura novověká, literatura obecná, literárněhistorická synteza, literárněhistorický proces). Konkrétně jde o koncepty historie evropské literatury, historie světové literatury a zejmena světové republiky literatury. To, co vycházi z těchto konceptu (svého druhu confusio linguarum) muselo změnit široce pojatou translatologii, především pokud jde o propagační silu překladu, autopřekladu, atd. Hodno úvahy je rovněž to, co popisuji jako „hledisko”, z něhož je možno pozorovat pronikaní konkretnych děl do „literatury evropské” nebo „literatury světové”. Ve dvou ze čtyř analyzovaných prací dominuje francouzské (resp. Pařížské hledisko), které je typické pro jisté období komparatistických studii. O tomto hledisku se soudi, že je již šťastně překonáno. Dvě další prace jsou napsány z české perspektivy a obracejí se k čtenářům anglo- a německojazyčným.
##plugins.themes.libcom.download_files##
##plugins.themes.libcom.cit_rules##
Vol 10 No 1 (2020)
##plugins.themes.libcom.datePublished##: 2020-06-29
10.31261/PLS